﻿

&names=date,name,shortName|
*,"131. stíhací letecký pluk","131st IAP"|
1943.02.08,"40. 'Tarnopolský' gardový stíhací letecký pluk vyznamenaný Řádem Kutuzova","40th GIAP"|


&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"Dne 1. dubna 1940 začalo v Záporoží formování 131. stíhacího leteckého pluku (IAP). Pluk vznikl v rámci 7. brigády dálkového bombardovacího letectva z 1. letky 48. IAP a 2. letky 18. IAP a byl vyzbrojen stíhačkami I-16.

Již 28. června 1940 se 131. IAP poprvé zapojil do bojů při obsazení Besarábie jako součást 1. letecké brigády letectva 9. armády Jižního frontu.

Dne 22. června 1941 vstoupil pluk do Velké vlastenecké války pod přímým velením letectva Jižního frontu. Přestože měl pět zcela nových MiGů-3, které piloti dosud neovládali, hlavní sílu představovalo 64 bojeschopných I-16. Dne 4. července dosáhl nadporučík D. I. Sigov prvního vítězství pluku, když poblíž Tiraspolu sestřelil bombardér Ju 88.

Do 20. srpna byl 131. IAP zařazen k 64. stíhací letecké divizi letectva 6. záložní armády Jižního frontu. Dne 1. září 1941 byl převeden k 20. smíšené letecké divizi letectva 9. armády Jižního frontu a reorganizován podle tabulek 015/134.

Po těžkých obranných bojích v létě a na podzim 1941 byl 31. prosince stažen k doplnění a přeškolení. Od 15. ledna do 26. května 1942 se jeho piloti v Aksaji a u 6. samostatného výcvikového leteckého pluku přeškolovali na stíhačky LaGG-3.

Dne 26. května 1942 obnovil pluk bojovou činnost jako součást 217. IAD, 4. letecké armády Jižního frontu. V září 1942 začal přímo v bojových podmínkách přezbrojovat na stíhačky La-5.

Dne 14. srpna byl 131. IAP spolu s 217. IAD 4. letecké armády přidělen k Severní skupině vojsk Zakavkazského frontu. Dne 28. ledna 1943 byl převeden na Severokavkazský front.

Dne 8. února 1943 byl pluk za příkladné plnění bojových úkolů rozkazem č. 64 Lidového komisariátu obrany SSSR přejmenován na 40. gardový stíhací letecký pluk (GIAP). Po doplnění u 14. záložního IAP v Ivanovu se 40. GIAP 12. května 1943 vrátil na frontu jako součást 5. gardového stíhacího leteckého sboru, 2. letecké armády Voroněžského frontu, od 20. října 1. ukrajinského frontu.

Dne 26. dubna 1944 získal pluk za podíl na osvobození Tarnopolu čestný název „Tarnopolský“. Dne 19. února 1945 obdržel za boje o Gleiwitz (Gliwice) a Chrzanów Řád Kutuzova III. stupně. V květnu 1945, již při operacích v Německu, přešel na moderní stíhačky La-7.

Dne 11. května 1945 zakončil 40. GIAP svou bojovou cestu. Za války provedli jeho piloti 14 864 bojových vzletů, dosáhli 431 vzdušných vítězství a zničili 37 letadel na zemi. Ztráty činily 177 letadel a 92 pilotů."
